Co mě baví, těší i trápí

Povzbuzena výsledkem bádání po rodu Ehrlichů, pustila jsem se hned poté do hledání předků ze strany maminčina tatínka, dědečka Hulpacha. O Hulpachových jsem si pamatovala jen tolik, že pocházeli z Berounska, snad z Králova Dvora. To jsem si potvrdila matričními záznamy, ale co víc, dostala jsem se ještě mnohem hlouběji do historie a zjistila, že poprvé je rod zmiňován v matričních knihách obce Merklín. Nejstarší nalezený předek Martin Hulpach se v roce 1753 oženil s Kateřinou Neřad. Martin byl uzdařský mistr. Příjmení Hulpach se vyvinulo z dřívějšího tvaru Holpach, který vznikl z (asi) původního Holbach. V rodině se tradovalo, že Hulpachové pocházejí z Francie. Z historického kontextu lze usuzovat, že tento rod dorazil do Merklína spíše z Bavorska či Horní Falce. Za třicetileté války, zejména v letech 1624 - 1652, totiž Merklín zpustl a vylidnil se. Tehdejší majitel panství Jan Gref z Grefenberku proto požádal německé sousedy, aby Merklín tzv. dosídlili. Martinův syn Ondřej, vyučený švec, odešel z Merklína do Popovic (část Králova Dvora u Berouna). Tam pak setrvalo i několik dalších generací. Teprve konec 19. a počátek  20. stol. přináší změny. Mladí odcházejí za prací do měst - do Prahy, Mostu, Loun. 

I "hulpachovské" předky se mi podařilo zkompletovat k mé naprosté spokojenosti. A jsem bohatší o příjemné setkání se spisovatelem Vladimírem Hulpachem, jehož dědeček a můj pradědeček byli bratři.