Rozkoukávám se
První ráno je krušné - nerada opouštím vyhřátou postel, když jsem se v ní pod peřinou aspoň zčásti převlékla. Vyběhnu do kuchyně v poschodí a fofrem si připravuji snídani. Tu si stejně rychle přemísťuji do svého pokoje, jehož teplota se mi k rannímu jídlu zdá vhodnější,než ta kuchyňská. Odkudsi se nespokojeně a naléhavě ozývá koucourek. Běžím ho vpustit do domu a naplnit mu misku. Zatím je vůči mně ostražitý a moc se ke mně nepřibližuje, k misce jde ale ochotně a s chutí baští.
Začínají mi pracovní povinnosti, ale na nedostatek volna si nemohu (zatím) stěžovat. Začínám se tedy pomalu podrobněji seznamovat s Neukirchenem a místními lidmi.
Neukirchen beim Heiligen Blut (Novokostelí u Svaté Krve) je městys v Bavorském lese, přesněji na úpatí pohoří Hohenbogen (též Hoher Bogen). Bavorský les je vlastně německým pokračováním české Šumavy. Když jsem do Neukirchenu poprvé přijela, netušila jsem, že je to významné poutní místo, podle pověsti i v reálu spojené s českými dějinami.
Zdejší poutní kostel Narození Panny Marie (Wallfahrtskirche Maria Geburt) patří po staletí k nejvýznamnějším bavorským poutním místům. A co ho pojí se sousedními Čechami? Pověst vypráví o zbožné selce Zuzaně Haladové z Loučimi, která roku 1420 před husitskými vojsky zachránila sošku Panny Marie. Navrhla, aby soška z loučimského chrámu byla odnesena na bavorskou půdu a tam ukryta. Soška byla skutečně uschována, a to do dutého kmene mohutné lípy. Stalo se tak za pět minut dvanáct, protože když se procesí, které sošku odneslo, vrátilo do Loučimi, zjistilo, že ves i s chrámem byla vypálena. O sošce pak kromě obyvatel Loučimi a kaplana Pařízka dlouho nikdo nevěděl. Pak ji ale při svých hlídkách na bavorské hranici objevil husitský vůdce Ctibor Krčma, jinak známý rváč. Ve snaze sošku zničit ji v Neukirchenu vhodil do studny. Soška se ale vrátila na své původní místo. Husita se ještě dvakrát pokoušel sošku utopit ve studni, jenže nepochodil. Pokaždé se sama vrátila. Krčma nakonec vzal meč a sekl sošku do hlavy. Z rány se vyřinula krev. Vyděšený husita chtěl utéci, ale jeho kůň se nemohl pohnout z místa. Pod vlivem této události se husita Krčma napravil (a zřekl husitského učení) a do Neukirchenu začala proudit procesí k tamní Madoně s rozseknutou hlavou. Místo, kde byla soška nalezena, bylo nazváno "U svaté krve" (něm. beim Heiligen Blut) a v roce 1659 na něm byl postaven výše zmíněný barokní kostel. Od roku 1990 sem přicházejí i čeští poutníci z Chodska.
Kostel je díky své sedmipatrové věži s cibulovitou střechou vidět zdaleka. Je to barokní stavba, skrývající vevnitř překrásný hlavní oltář - dílo augsburských zlatníků z let 1750-1752. V oltáři je umístěn obraz Madony s rozseknutou hlavou. Co mě v kostele na první pohled zaujalo kromě zmíněného oltáře a celkově bohaté výzdoby, byly určitě votivní svíčky. Je jich tu spousta, v nejrůznějších velikostech, a všechny jsou nádherné. Nejmohutnější váží 103 kg.
Mariánská soška s rozseknutou hlavou (originál se nachází v Neukirchenu, replika v Loučimi)
